Ježíš hovoří o skryté čistotě

¹Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona. ² Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici. ³ Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce. ⁴ A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů.

⁵ Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“

⁶ „Pokrytci!“ odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš:

⁸ Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy. ⁹ Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic.

¹⁰ Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘ K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti. ^11-12 Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘ ¹³ Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“

¹⁴ Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim: ^15-16 „Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“

¹⁷ Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl.

¹⁸ „Ani vy tomu nerozumíte?“ divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?

¹⁹ Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“

²⁰ K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra. ²¹ Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost, ²² nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti. ²³ To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“

Ježíš vyhání démona z dívky

²⁴ Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.

²⁵ Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka. ²⁶ Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.

²⁷ Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“

²⁸ Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“

²⁹ „Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“

³⁰ Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

³¹ Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí. ³² Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.

³³ Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.) ³⁴ Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“ ³⁵ V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.

³⁶ Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali. ³⁷ Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“