Ježíš uzdravuje ochrnutého u rybníka

¹O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma. ² Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda. ^3-4 Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.

⁵ Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let. ⁶ Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“

⁷ „Chci, Pane, ale nemohu,“ odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“

⁸ Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“

⁹ Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.

¹⁰ Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“

¹¹ „Vím,“ odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“

¹² „A kdo to byl?“ ptali se rozhořčeně Židé. ¹³ To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.

¹⁴ Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“

¹⁵ Muž běžel za Židy a oznámil jim, že ho uzdravil Ježíš.

¹⁶ Židé začali na Ježíše dotírat, že ruší sobotní řád. ¹⁷ Ježíš jim však řekl: „Můj Otec stále pracuje ve prospěch stvoření, proto ani já nemohu odpočívat.“

¹⁸ Ta slova Židé považovali za rouhání a rozhodli se, že Ježíše zabijí.

Ježíš se prohlašuje za Božího syna

¹⁹ Ježíš na jejich hrozby odpověděl: „Syn může opravdu dělat jen to, co vidí, že dělá jeho Otec. A činí to právě tak jako on. Vždyť ²⁰ Otec miluje svého Syna a ukazuje mu všechno, co sám koná. Budete žasnout nad ještě většími skutky. ²¹ Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít. ²² Vždyť ani Otec sám nikoho nesoudí, ale všechen soud předal Synovi, ²³ aby si ho všichni vážili a ctili ho stejně jako Otce. Kdo si neváží Syna, nemá úctu ani k Otci, který ho poslal.

²⁴ Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu. ²⁵ Říkám vám podle pravdy, že začíná doba, kdy lidé uslyší hlas Božího Syna a kdo ho poslechne, bude žít, ²⁶ protože jako Otec je dárce života, tak i Syna pověřil, aby dával život. ²⁷ A také jedině jemu dal právo konat soud. ²⁸ Jednou však k údivu všech budou muset všichni poslechnout jeho hlas ²⁹ a povstat ze svých hrobů: ti, kteří uvěřili Synu, vstanou k věčnému životu, ti kteří ho za vrhli, vstanou k odsouzení.

³⁰ Já osobně nemohu udělat nic. Má vůle je totožná s vůlí Otce. Jak mi radí, tak soudím. Proto je můj soud spravedlivý.

Ježíš dokazuje, že je Boží syn

³¹ Jistě by nepůsobilo věrohodně, kdybych sám dokazoval, že jsem Boží Syn. ³² Já mám někoho, kdo by pro mne svědčil. ³³ Sami jste poslali k Janu Křtiteli a on vydal pravdivé svědectví. ³⁴ Nemusím však stavět na lidském svědectví, ale připomínám to pro vaši záchranu. ³⁵ Jan Křtitel zářil jako pochodeň a vy jste se radovali z jeho světla. Ale bylo to jen na čas. ³⁶ Je tu ještě závažnější svědectví, a to jsou moje skutky. ³⁷ Otec mi je uložil, abych je vykonal. Vydal o mně svědectví i můj Otec, který mne poslal. ³⁸ Ale vy jste jeho hlas nikdy neslyšeli a nemáte o něm ani zdá ní. Jeho slovo ve vás neutkvělo a tomu, kterého poslal, nevěříte. ³⁹ Zkoumáte Písmo a domníváte se, že jeho plněním získáte věčný život. Ale i ono svědčí o mně. ⁴⁰ Vy mne odmítáte a tak zavrhujete život.

⁴¹ Nechci, abyste mi děkovali nebo mne chválili, ⁴² vždyť já vás dobře znám a poznal jsem, že nemáte pravý vztah k Bohu. ⁴³ Přišel jsem k vám v Božím pověření a to vás dráždí. Kdybych přišel se svým vlastním programem, přijali byste mne s nadšením. ⁴⁴ Jak byste mi mohli uvěřit, když se chcete líbit lidem a ne Bohu. ⁴⁵ Nemyslete si, já na vás nebudu Otci žalovat. Na to stačí Mojžíšův zákon, na jehož plnění tolik spoléháte. ⁴⁶ Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, protože on o mně psal. ⁴⁷ Když nevěříte jemu, jak byste mohli věřit mně.“