Judges 15

Judges 15

NIV — New International Version Bible (NIV)
SNC — Slovo na cestu (SNC)
Verse 1
Later on, at the time of wheat harvest, Samson took a young goat and went to visit his wife. He said, “I’m going to my wife’s room.” But her father would not let him go in.

Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru.
Verse 2
“I was so sure you hated her,” he said, “that I gave her to your companion. Isn’t her younger sister more attractive? Take her instead.”

V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí.
Verse 3
Samson said to them, “This time I have a right to get even with the Philistines; I will really harm them.”
Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny,
Verse 4
So he went out and caught three hundred foxes and tied them tail to tail in pairs. He then fastened a torch to every pair of tails,
byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem.
Verse 5
lit the torches and let the foxes loose in the standing grain of the Philistines. He burned up the shocks and standing grain, together with the vineyards and olive groves.

Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti.
Verse 6
When the Philistines asked, “Who did this?” they were told, “Samson, the Timnite’s son-in-law, because his wife was given to his companion.”

So the Philistines went up and burned her and her father to death.

Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano.
Verse 7
Samson said to them, “Since you’ve acted like this, I swear that I won’t stop until I get my revenge on you.”
Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové
Verse 8
He attacked them viciously and slaughtered many of them. Then he went down and stayed in a cave in the rock of Etam.

a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden.
Verse 9
The Philistines went up and camped in Judah, spreading out near Lehi.
Vždyť mezi všemi apoštoly jsem já ten poslední, a to je pro mne ještě přílišná čest po tom, jak jsem pronásledoval církev.
Verse 10
The people of Judah asked, “Why have you come to fight us?”

“We have come to take Samson prisoner,” they answered, “to do to him as he did to us.”

Bůh se však nade mnou slitoval a jen z jeho milosti jsem to, co jsem. A nebylo to nadarmo: vykonal jsem mnohem víc práce než všichni ostatní. Ale co to říkám – ne já, nýbrž Bůh, jehož jsem byl nástrojem.
Verse 11
Then three thousand men from Judah went down to the cave in the rock of Etam and said to Samson, “Don’t you realize that the Philistines are rulers over us? What have you done to us?”

He answered, “I merely did to them what they did to me.”

Ostatně ať už jsem to já nebo někdo jiný, všichni hlásáme totéž poselství, které jste již přijali i vy.

Jistota Kristova zmrtvýchvstání dává smysl naší víře

Verse 12
They said to him, “We’ve come to tie you up and hand you over to the Philistines.”

Samson said, “Swear to me that you won’t kill me yourselves.”

Jestliže však věříte, že Kristus vstal z mrtvých, jak potom mohou někteří z vás tvrdit, že mrtví už nikdy neožijí?
Verse 13
“Agreed,” they answered. “We will only tie you up and hand you over to them. We will not kill you.” So they bound him with two new ropes and led him up from the rock.
Kdyby měli pravdu, pak by i Kristus musel dosud ležet v hrobě.
Verse 14
As he approached Lehi, the Philistines came toward him shouting. The Spirit of the Lord came powerfully upon him. The ropes on his arms became like charred flax, and the bindings dropped from his hands.
A jestli Kristus zůstal v hrobě, všechno naše mluvení o něm a veškerá vaše důvěra v Boha jsou naprosto zbytečné, bezvýznamné a nesmyslné
Verse 15
Finding a fresh jawbone of a donkey, he grabbed it and struck down a thousand men.

a všichni my, apoštolové, jsme lháři a podvodníci, když o Kristu prohlašujeme, že vstal z mrtvých.
Verse 16
Then Samson said,

“With a donkey’s jawbone
    I have made donkeys of them.[a]
With a donkey’s jawbone
    I have killed a thousand men.”

Nevěříte-li v možnost vzkříšení, popíráte i zmrtvýchvstání Kristovo.
Verse 17
When he finished speaking, he threw away the jawbone; and the place was called Ramath Lehi.[b]

A jestliže Kristus nevstal z mrtvých, jakou máte naději? Vaše viny zůstaly neodčiněny, stejně jako viny těch, kteří zemřeli před vámi.
Verse 18
Because he was very thirsty, he cried out to the Lord, “You have given your servant this great victory. Must I now die of thirst and fall into the hands of the uncircumcised?”
— not in SNC
Verse 19
Then God opened up the hollow place in Lehi, and water came out of it. When Samson drank, his strength returned and he revived. So the spring was called En Hakkore,[c] and it is still there in Lehi.

Jestliže jsme na Krista vsadili jen pro časný život, neužijeme ani tolik co ateisté. A pak jsme tedy nejubožejší ze všech lidí!

Verse 20
Samson led[d] Israel for twenty years in the days of the Philistines.

Skutečnost je však taková, že Kristus opravdu vstal, a to je nám zárukou, že ještě další budou po něm následovat.
Verse 21
— not in NIV
Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých.
Verse 23
— not in NIV
Všechno má svůj pořádek: nejdříve vstal Kristus, při jeho druhém příchodu pak přijdou na řadu ti, kteří k němu patří.
Verse 24
— not in NIV
Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou.
Verse 27
— not in NIV
Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama.
Verse 28
— not in NIV
Až tedy Kristus zvítězí nad posledním odpůrcem, tehdy přijde ke svému Otci a složí mu všechnu svou moc k nohám, takže nakonec bude svrchovaným vládcem zase sám Bůh.

Verse 29
— not in NIV
Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých?

Verse 30
— not in NIV
A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář?
Verse 31
— not in NIV
Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře.
Verse 32
— not in NIV
K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím

„dnes užívej života,
    zítra můžeš být po smrti“.

Verse 33
— not in NIV
Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu.
Verse 34
— not in NIV
Uvažujte tedy střízlivě a nezahrávejte si se zlem. Vždyť je to ostuda – někteří z vás se pokládají za křesťany, a přitom nemají ani ponětí o základních věcech víry.

Žijeme v naději na vzkříšení

Verse 35
— not in NIV
Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“
Verse 36
— not in NIV
Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne.
Verse 37
— not in NIV
Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného,
Verse 38
— not in NIV
ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono.
Verse 39
— not in NIV
A zrovna tak, jako jsou různé druhy semen a rostlin, liší se navzájem těla živočichů: člověk, zvíře, ryba, pták – co druh, to jiné tělo.
Verse 40
— not in NIV
A od pozemských bytostí a tvarů liší se zase nebeská tělesa na obloze krásou docela jiného druhu – a dokonce i mezi nimi vidíme rozmanitost:
Verse 41
— not in NIV
jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt.

Verse 42
— not in NIV
Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně.
Verse 43
— not in NIV
To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou.
Verse 44
— not in NIV
To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil. Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo.
Verse 45
— not in NIV
Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života.

Verse 46
— not in NIV
Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“ tělo.
Verse 47
— not in NIV
Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi.

Verse 50
— not in NIV
Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost.
Verse 51
— not in NIV
Prozradím vám jedno nádherné tajemství: zemřeme jen někteří, ale všichni obdržíme nové tělo.
Verse 52
— not in NIV
Až z nebe zazní signál posledního soudu, v jediném okamžiku se naše tělo promění.
Verse 53
— not in NIV
Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné.
Verse 54
— not in NIV
Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění:

Vítězství je dovršeno,
    smrt slavně navždy zničena!

Verse 55
— not in NIV
Kam ses poděla, ó smrti,
    a kam zmizel tvůj náhončí?

Verse 56
— not in NIV
Náhončím smrti je míněn hřích – a ten má svou sílu ze zákona.
Verse 57
— not in NIV
Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni.

Verse 58
— not in NIV
Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.